Doma jste určitě chtěli vyhrát, ale nejspíš díky trefě v úplném závěru nejspíš bod berete. Je to tak?
Po tom průběhu bod asi bereme, vždyť jsme vyrovnali úplně na konci. I když na druhou stranu, ve druhém poločase jsme měli určitě více ze hry a měli jsme tlak. Bohužel se nám nepovedlo proměnit spoustu ložených šancí. Ty jsme navíc měli i v první půli.

Asi vám na lavičce nebylo dobře, když soupeř do přestávky své dvě možnosti využil...
Bylo to hodně nepříjemné, že nám odskočili na 0:2, ale dokázali jsme se vrátit do utkání. Pomohlo nám to, že jsme se semkli, bylo i docela dost diváků, to nás pořád hnalo dopředu, abychom doma ten zápas neodevzdali a nebyla z toho nějaká ostuda. Nakonec se nám povedlo dotáhnout utkání aspoň k remíze.

Leckoho ale za stavu 0:2 napadlo, že to ani na druhý pokus v přeboru nemusí dopadnout dobře.
Někomu to tak mohlo připadat, ale my jsme měli spoustu šancí. Byly tam i tisíciprocentní, kdy už byl míč na brankové čáře a nedali jsme to jen vlastní nemohoucností. To nás trápí hrozně dlouho. My nemáme takové střelce jako mají týmy Přední Kopaniny nebo třeba Dukla JM. Ti když mají šanci, tak ten gól prostě dají. Kdybychom někoho takového měli, tak se hraje úplně jinak.

Možná by stačilo, kdyby byl v sestavě Šmicer mladší, jenže ten je zraněný. Šéf klubu Vladimír Šmicer prý už říkal, že I. A třída byla pro něj konečnou.
Malej Šmíca má koleno, udělal si vazy, takže toho jen tak mít asi nebudeme. Leda kdyby potrénoval Šmicer starší, pak bychom ho měli jako trumf. Ale vážně. Za stavu 0:2 jsme se semkli a tady od té druhé půle se můžeme odrazit do dalších utkání. A může to přinést další body.

Základem asi bude v Pražská teplárenská přeboru vyhrávat doma. Vnímáte to tak?
V prvním kole v Královicích jsme si trošku zvykali na přebor. Spousta kluků od nás tu soutěž ještě nikdy nehrála a je to obrovský skok. Řekl bych, že úplně diametrální, třeba o dvě třídy. Soubojovost, rychlost, to je úplně někde jinde. Člověk má málo času na balon. Musí hrát všechno z prvního, ze druhého dotyku. Nemůže se to držet moc u nohy. V Královicích se nám to vymstilo. Tam jsme si skoro ani nepřihráli.

V tom případě na domácí půdě přišlo velké zlepšení.
Bylo to o hodně lepší a určitě na to můžeme navázat.

Bod ale mají Chabry díky tomu, že jste v nastavení vyrovnal. Mluvil jste o neproměněných šancích. Byl jste nervózní, aby vaše rána měla gólovou pečeť?
Bylo to buď, anebo. I tyhle šance se dají překopnout, vždyť všichni viděli naše šance v první půli. Takže i ta moje mohla skončit tady někde na střeše za barákem. Hlavní bylo trefit branku, to jsou v takových situacích tři čtvrtiny gólu.

Pomohl vám i gólman soupeře vyběhnutím?
Vyběhl, ale on to byl dobrý balon od Davida Bílka, dal točený balon do kapsy. Našlo mě to. Já šel na hřiště na poslední čtyři minuty, takže to byl můj první dotek s balonem a hned z toho bylo vyrovnání.

Kdy to bude na základní sestavu?
Měl jsem dlouhou pauzu, vlastně jsem byl loni v září na několikáté operaci s kolenem, takže ten návrat do velkého fotbalu je těžší. Naskočil jsem na pár zápasů na konci A třídy a teď se postupně do toho teprve dostávám.

Olympijský vítěz z roku 1980 a dolnochaberský patriot Ladislav Vízek:
„Máme ze dvou zápasů jeden bod, jsme nováčkové a vím, že to budeme mít strašně těžký. Střešovice jsou také nováček a všichni viděli, jak hrajou. My jsme hodně mladé mužstvo a každý bod je pro nás dobrej. Jdeme na zkušenou. Důležité bylo, že se povedlo snížit před poločasem a pak kluci bojovali. Nakonec nám pomohl chybou i gólman, když před gólem na 2:2 vyběhl. Ale máme bod, kluci se od toho odrazí.“

Šéf SK Dolní Chabry, vicemistr Evropy 1996 Vladimír Šmicer:
„Kluci se o výsledek fakt rvali. Na začátku jsme měli velký šance, bylo to dobrý, ale nedali jsme gól. Pak měly Střešovice tři možná čtyři dobrý akce a dvakrát se jim povedlo skórovat. Byly to krásný góly, pak to vypadalo špatně. Ale cítil jsem, že kluci nehrají špatně, aby to bylo tak, že prohráváme o dva góly. Důležitý byl kontaktní gól před poločasem. Ve druhé půli už Střešovice nebyly tak nebezpečné a čekal jsem, že vyrovnáme. Byly tam nějaké pološance, ale nic tam nespadlo. Ke konci už to bylo štěstí, poslední útok a dali jsme gól. Jsme šťastní za bod, když jsme prohrávali 0:2. Jsem rád i kvůli lidem, co přišli. Byl to dobrý zápas, bereme to s pokorou.“