Po nepovedeném vstupu do jarní sezóny, která se bohužel nesla ve stejném duchu jako ta podzimní, jsme chtěli krizi zlomit proti soupeři z Bohnic. Kvůli prodlouženému víkendu nás opustili Švehlíci, Kvápa a Dan. Nemohli jsme počítat ani s Tomášem, který je kvůli zranění mimo hru do konce sezóny. S ohledem na složení kádru jsme tak sáhli k neobvyklému rozestavení 3-4-3.

Klukům jsme před zápasem vštěpovali do hlavy, aby se vyvarovali zbytečných chyb v obraně, které jsme předvedli minulý týden ve Stodůlkách. Bohužel, hned ve třetí minutě se po nedorozumění naší obrany dostal do šance hostující útočník, který zblízka prostřelil Navroše. To pro nás byla rána, ale dokázali jsme se oklepat. Obrana postupně získávala pevnou půdu pod nohama a Mára s Matějem dirigovaní Filipem K. skvěle odebírali míče. Ve středu hřiště výborně kooperovali Filip P. s Johnnym. Drželi jsme míč častěji na svých kopačkách, a dokonce jsme si vytvořili několik šancí. Na pravém křídle větral Honza svými náběhy obranu domácích, do zakončeení se však nedostal. První gólovky přišly po rozích. Na Ondrovy centry si nejdříve naběhl Filip a dvakrát Honza, ani jeden však svoji hlavičku nedokázal mezi tři tyče. V poslední desetiminutovce se po pěkné průnikové přihrávce řítil na bránu hostí znovu Honza, jeho přízemní pokus však brankář vytáhl na roh. O chvíli později se k míči za vápnem dostal Ondra, který neváhal a vystřelil. Jeho projektil ale pouze orazítkoval břevno. V posledních minutách prvního poločasu zase zahrozili hosté, ani oni ale své šance neproměnili, a tak se šlo do šaten za stavu 0:1.

Do druhé půle jsme vstupovali s odhodláním zvrátit nepříznivý výsledek. A hned ve 45. minutě jsme se dočkali vyrovnávacího gólu. Po centru z pravé strany se k míči na vápně dostal obránce hostí, který ho z první neomylně napálil míč do šibenice vlastní branky. Tímto šťastným momentem jsme se vrátili zpátky do zápasu. Tempo ale začaly diktovat Bohnice a my jsme začali mít v obraně problémy. Ve vápně jsme byli trestuhodně nedůrazní a jen se štěstím jsme přežili několik závarů. Ani tato varování nás ale neprobudila, a tak přišel trest. Nejdříve po naší levé straně utekl hráč hostí, jehož střelu Navroš ještě výborně vyrazil na roh. Z něj jsme ale už inkasovali, kdy jsme nechali hlavičkujícímu hráči příliš mnoho prostoru. To nás trochu probralo a začali jsme zase hrát. Vypracovali jsme si pár slibných šancí, ale střely zpoza vápna si našly jen náruč gólmana. Po skvěle kopnuté standardce vyplaval na zadní tyči úplně volný Honza, ale nedokázal kloudně zakončit. Na druhé straně nás zase po rychlém kontru zachránila tyč. Čas se krátil a síly už nám docházely. Pět minut před koncem jsme dostali možnost rohu. Ondra s Honzou ho rozehráli na krátko, druhý jmenovaný si posunul míč a z neuvěřitelné pozice vyslal na bránu střelu. Ta proletěla mezi chumlem ve vápně, zapadla přesně za zadní tyč a bylo srovnáno. Poslední minuty už byly dost nervózní z obou stran, a tak utkání skončilo nerozhodně 2:2. 

Oba týmy měly šance a mohli vyhrát, takže remíza je zasloužená. Kluci tentokrát předvedli skvělý výkon. Celý zápas poctivě bojovali, a co víc, přidali k tomu i kus fotbalovosti. Naše hra měla tvář, snažili jsme se odzadu kombinovat, což přineslo ovoce. Téměř všichni zahráli na hranici svých možností. Přidali se i mladši, nebo noví kluci. Mario motal hlavu o tři roky starším klukům, výborně zahrál taky třeba Alex. Zkušenější kluci jako Filip P., Johnny nebo Filip K. se nebáli vzít na sebe odpovědnost a přinášeli do hry kreativitu. Když se příště vyhneme i zbylým zbytečným chybám, nemuselo by zůstat jen u tohoto jednoho bodu.

Sestava: Navroš – Mára,Kulda, Matěj – Filip R., Johnny, Filip P., Honza – Mario, Ondra, Filip J.

Alex