Zápas s Uhříněvsí se hrál na umělé trávě, tedy povrchu, kterému příliš nehovíme. Soupeř nastoupil kompletně s ročníkem 2000. My naopak s 10 hráči r. 2001 a 4 r.2000. Fyzická převaha byla tedy na straně Uhříněvse, ale tentokrát jsme se s tím vyrovnali daleko lépe, než třeba na Vltavínu. Dokonce jsme dali i první branku, ale byla z ofsajdu a nutno říci že správně neuznaná. Nicméně hra byla vyrovnaná, i když více ze hry měl asi soupeř. Zejména byl rozdíl v útočné fázi. Nicméně Martin P. v brance svými vyběhnutími situaci často zachránil, stejně jako naše obrana. Když se soupeř do šance nedostal, tak jsme mu ji nabídli sami. Dominik se snažil míč konstruktivně rozehrát, bohužel jeho úmysl vystihl hráč domácích a krásnou střelou překonal našeho brankáře. Domča sice udělal chybu, ale na druhou stranu dělal přesně to, co od obránců chceme, tedy rozehrávku a ne nějaké nakopávání mezi topoly. Bohužel soupeř nám podobnou příležitost nenabídl. Obranu domácích zaměstnávaly nejvíce průniky Martina Šk. Jeden z nich byl zezadu zastaven až za cenu žluté karty. Bohužel ke kloudné střele jsme se nedostali, až na levačku Tomáše Krutiny. Naopak soupeř vystřelil ze střední vzdálenosti a Martin P. v brance vytáhl ligový zákrok a vytěsnil střelu na roh. Už to vypadalo, že poločas bude 1:0, když jsme opět nabídli luxusní šanci útoku hostů, který jí nepohrdnul a zvýšil na 2:0.

O přestávce jsem klukům říkal, že nic není ztraceno. Stačí dát kontaktní branku a může být vše jinak. Taky bylo. Soupeř nás na začátku druhé půle zatlačil a z tlaku dal na 3:0. Ale jak! Náš obránce přestal na půlce hřiště hrát a čekal na hvizd rozhodčího, až odpíská aut, který ovšem nebyl. Doufám, že taková chyba se stává max. jednou za 5 let. Kdyby byla olympiáda v nejblbějších golech, tak my se určitě díky posledním 3 zápasům kvalifikujeme rovnou do finále. Kluci se však nepoložili. Tomáše C. jsme vytáhli z obrany do středu zálohy a z ní naopak Martina Šk. do útoku. A vyplatilo se. Martin Šk. vystřelil, jeho střelu obrana jen zblokovala. K odraženému míči se dostal David Řehoř a ač fulován (v pokutovém území) poslal míč do sítě domácích. Abychom posílili ještě více naší ofenzivu, tak jsme vytáhli i Dominika do útoku a hráli jen na 3 obránce a naopak na 3 útočníky. Nová varianta se asi osvědčila. Tomáš C. poslal kolmici na Marina Šk. a ten střelou podél brankáře snížil na 3:2. Už to vypadalo, že se může stát zázrak,ale proti byl soupeř. Do rozhozené obrany se vřítlil rychlostí blesku a zvýšil na 4:2. Kluci z Chaber ale bojovali dál. Dál jsme dobývali branku soupeře. Největší šanci jsme měli při průniku 3 na 2, když míč vyvážel Martin Šk., ale v plné rychlosti byl bezohledně zkosen zezadu bez míče hráčem Uhříněvse. Jasná červená karta. Rozhodčí vytáhl jen žlutou, ale o to nejde. Tohle na fotbal v této kategorii a úrovni nepatří (možná bych doporučil tomuto hráči jiný sport, kde se taky kope ale  v kleci a soupeři jsou na tuhle surovost připraveni a heldí na sebe čelem). Pro Martina zápas už skončil a byl ze hřiště odnesen (zranění následně napsáno do zápisu) a ostatní kluci byli otřesení. Naštěstí zápas rozhodčí brzy ukončil, asi i pod dojmem toho co se událo. Uhříněves vyhrála zaslouženě, ale to co předvedl jejich hráč,výkon celého týmu  devalvuje někam do fotbalového pralesa. Kdyby tohle někdo udělal u nás v mužstvu tak si minimálně pár zápas nezahraje a nevím jestli bych vůbec chtěl s takovým hráčem dál pracovat. Každopádně kluci zápas s kvalitním soupeřem odehráli na hranici svých možností a myslím, že všichni hráči i fanoušci můžou být na tuhle partu hrdí. 

Branky: Řehoř (Škurek), Škurek (Cranford)

Sestava: Pohunek – Kadlec, Pavlovič, Linhart, Josefus, Heinzel, Cranford, Škurek, Hradil, Dvořák, Puchinger, Krutina, Kulda, Řehoř,